Povodňové mapy jsou určeny identifikaci lokalit s možným rizikem povodní. V současnosti i díky moderním technologiím dochází k velmi přesnému modelování chování vody v rámci jednotlivých scénářů. K čemu všemu vlastně povodňové mapy slouží, kde je najít a jak ovlivňují pojištění majetku?
Co to je povodňová mapa?
Povodňová mapa je speciální vizuální nástroj, který ukazuje riziko povodně v určitých oblastech. Díky tomu je možné identifikovat tzv. povodňové zóny – tedy místa s různou mírou rizika zaplavení, a zároveň poskytují přehled o možném rozsahu záplav při různých scénářích.
Jedná se o jeden ze zásadních prvků pro plánování a rozhodování v oblasti správy vodních toků, územního plánování, ochrany obyvatelstva a budování infrastruktury.
Jak se sestavují povodňové mapy?
Tvorba povodňové mapy nepatří mezi ty nejjednodušší úkony. Jedná se o proces, který vyžaduje shromáždění a analýzu velkého množství dat.
Základním stavebním kamenem jsou informace z meteorologických stanic, hydrologických měření a z modelování klimatických podmínek. Ty poskytují data o srážkách, výparech a v zimě také o sněhové pokrývce.
Další důležitou součástí jsou data, která ukazují nadmořskou výšku, tvar a sklon terénu. Ta jsou důležitá pro pochopení, kde se voda hromadí a jak se případně pohybuje. S terénem úzce souvisí i údaje o druhu půdy, které informují o tom, jaká je její schopnost vsakovat vodu v dané oblasti.
Do tvorby povodňové mapy vstupují i historická data – záznamy o minulých povodních, jejich rozsahu, příčinách a následcích.
A v neposlední řadě povodňové mapy ovlivňuje člověkem vybudovaná infrastruktura. Zde hovoříme o budovách, silnicích, mostech, ale i třeba hrázích.
Na základě tohoto mixu se následně nasimulují různé scénáře a na mapě se vyznačí různé stupně povodňové aktivity pro různé alternativy.