Cena plynu se skládá z několika částí, kterých si můžete všimnout například v ročním vyúčtování. Výsledná cena, kterou zaplatíte, se liší nejen podle tarifu obchodníka, ale také dle spotřeby domácnosti. A právě to se může odrazit ve výši poplatků.
Z čeho se skládá cena plynu?
Cena plynu se rozděluje na regulovanou a neregulovanou část. Regulovaná část je pevně daná a stanovuje ji Energetický regulační úřad (ERÚ) vždy koncem předešlého roku na rok následující. Tuto cenu uživatel nemůže nijak ovlivnit a je z ní hrazena především údržba distribuční sítě – tedy poplatek za to, že distributor vám plyn domů doručí. Spadá sem ale například také poplatek pro operátora trhu (OTE) nebo daň z plynu.
Neregulovanou část ceny plynu si naopak stanovuje samotný dodavatel, a proto se tyto ceny mohou u jednotlivých dodavatelů na trhu významně lišit. Znamená to také, že jako spotřebitel můžete tuto cenu ovlivnit, a to právě výběrem dodavatele, respektive jeho konkrétního produktu. Neregulovaná část ceny plynu tvoří přibližně 70 % a správnou volnou dodavatele lze tak významně ušetřit – a to i několik tisíc ročně.
Z čeho se skládá neregulovaná cena od dodavatele?
Cena plynu od dodavatele se skládá z několika složek.
Jde o cenu za samotný zemní plyn jako komoditu a fixní poplatky v podobě stálého měsíčního platu, který dodavatel používá na administraci a zákaznický servis. Pak je tu ale ještě jeden stálý měsíční plat a to v rámci regulované ceny (určené státem) za přistavenou kapacitu plynu.
Obchodní cenu za plyn si dodavatel stanovuje individuálně na základě dění na mezinárodních trzích, nákladů na nákup plynu a strategie cenotvorby. Tato část ceny bývá neregulovaná a proměnlivá, což znamená, že může kolísat v závislosti na cenách plynu na burzách a aktuální nabídce a poptávce.